Norma ČSN EN 50160 ed. 3 rozlišuje mezi dvěma druhy rychlých změn napětí: jednotlivé rychlé změny napětí a spojité rychlé změny napětí, pro které norma používá označení „závažnost flikru“.

S rostoucí komplexností průmyslových výrobních systémů, které stále více využívají výkonové elektroniky jako jsou měniče, regulátory výkony i UPS, které vytvářejí parazitní jevy na elektrické síti,stoupá potřeba sledování kvality elektrické energie uvnitř závodů a jejího vlivu na výrobní proces.

Bonusovými vlastnostmi moderních regulátorů DCRL je dobrý přístup k měřeným veličinám a možnost jejich záznamu ve volitelných intervalech. Tyto vlastnosti jsou užitečné při odstraňování závad a ladění kompenzace.

Na rozdíl od základního chápání elektřiny, které lze vyjádřit pomocí parametrů jako je spojitost, velikost napětí a kmitočet, existuje mnoho vlastností PQ.

Krátkodobé poklesy nebo zvýšení napětí jsou obecně uznávány za běžné události kvality elektřiny. Jsou charakterizovány dvěma charakteristickými hodnotami, hloubkou (nebo zbytkovým napětím) a dobou trvání.

Nesymetrie napětí je v třífázové distribuční soustavě všeobecně způsobena nerovnoměrným zatížením ve dvou nebo třech fázích jednofázovými zátěžemi.

Úkolem normy ČSN EN 50160 ed. 3 bylo stanovení fyzikálních vlastností elektrické energie dodávané z veřejných distribučních sítí nízkého, vysokého a velmi vysokého napětí, podobných dříve zveřejněnému dokumentu DISNORM 12 od UNIPEDE, který by maximálně vyhovoval mezinárodním normám a zejména normám IEC.

Stacionární měření kvality elektřiny dle mezinárodních norem bylo postupně nejdříve nasazováno na nejvyšších úrovních sítě, tedy mezi přenosovou a distribuční soustavou. Následně se postupnou evolucí rozšířilo toto měření i na úroveň distribuční soustavy, a nyní v některých pilotních případech již až na úroveň distribučních transformátorů.

Ne-linearní zátěže jsou časté v některých průmyslových oborech a jsou typické pro aplikace jako indukční motory, svařování, lisování, výtahy, větrné elektrárny, jeřáby a další.