ElektroPrůmysl.cz, květen 2013

70 ElektroPrůmysl.cz, květen 2013 ° Propojování podpěr vodičů (kabelových lávek) OTÁZKA: Je nějaký předpis, který by vyžadoval vo- divé propojování kovových drátěných kabelových žla- bů? Jedná se o instalaci - vnější vlivy - normální. Veš- keré kabely jsou v provedení CYKY a AYKY (4 kV). El. instalace je provedena ve výrobní hale. Nejed- ná se zde o výskyt bludných proudů, nevyrábí se zde nic, co by bylo třeba chránit před účinky statické elek- třiny apod. Je provedeno ochranné pospojování kovo- vých konstrukčních částí, potrubí stlačeného vzduchu, potrubí ÚT, ochranného vodiče a uzemňovacího přívodu. Vodorovné trasy jsou upevněny na kovové kon- strukční části a jsou spojovány typovými spojkami vý- robce. Nejsou s nimi propojeny např. svislé odbočky (délka asi 2 m) k zásuvkovým skříním, které jsou v ně- kterých případech umístěny na kovových konstrukč- ních částech a také na betonových podpěrných slou- pech. Nejsou s nimi spojeny ani kovové ochranné trubky, ve kterých jsou vedeny také kabely (4 kV). ODPOVĚĎ: Pokud se týká propojování kovových žlabů, je možné, že existují místní předpisy některých provozovatelů, které je mohou vyžadovat. Obecně však jsou v čl. 543.2.3 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 podpěry vo- dičů, kabelové lávky a kabelové žebříky uvedeny mezi kovovými částmi, které se jako ochranné vodiče ne- smějí používat. Tento zákaz je právě s ohledem na organizace, které součásti kabelových lávek pro ochranné propojení používají, zmírněn poznámkou N pod tímto článkem, která uvádí: „Pokud se týká kabelo- vých lávek a kabelových žebříků, ty se dovoluje jako ochranné vodiče nebo vodiče ochranného pospojování používat, pokud jsou součástí řádně vyprojektované soustavy pospojování, u něhož se i při výměně jednot- livých částí dbá na zachování průběžné celistvosti a vodivosti, přičemž jednotlivé na sebe navazující části jsou v místech spojení označeny barevnou kombinací zelená/žlutá.“ Obecně tedy nevidíme důvod, aby kovové drátěné žlaby byly úmyslně vodivě propojovány, a pokud pro toto propojení nějaký závažný důvod neexistuje, je nutné se řídit výše uvedeným zásadním ustanove- ním čl. 543.2.3 ČSN 33 2000-5-54 ed. 3 , který použití podpěr vodičů, kabelových lávek a kabelových žebříků jako ochranných vodičů nebo vodičů ochranného pospojování za normálních okolností zakazuje. Odpověď zpracoval: Ing. Michal Kříž DISKUSNÍ FÓRUM Následující příspěvek je v rovině teoreticko- -praktické. S takovou nebo obdobnou situací se mo- hou setkat zejména projektanti a revizní technici. Není ani vyloučeno, že otázka na podobné téma bu- de položena při zkouškách revizních techniků. Důle- žité pro elektrikáře je nejen znát ustanovení přísluš- ných technických norem, ale i odpovědět proč norma příslušné ustanovení uvádí, případně toto ustanovení teoreticky zdůvodnit. Snížení napětí při poruše přizemnění ochranného vodiče V rámci dotazu k době odpojení veřejného osvět- lení bylo navrženo snížit napětí na neživé části přizem- něním ochranného vodiče (mimochodem takovéto přizemnění je předepsáno odedávna v normách pro ochranu před úrazem elektrickým proudem – v sou- časné době v ČSN 33 2000-4-41 ed. 2) . V návrhu se předpokládalo, že přizemněním ochranného vodiče v polovině jeho délky mezi zdrojem a koncovým bo- dem sítě se sníží napětí na konci vedení (u posledního stožáru veřejného osvětlení) na polovinu z poloviny fázového napětí – viz následující obrázky: Vychází se přitom z jednoduché představy. Za předpokladu, že fázový vodič a ochranný vodič ma- jí stejný průřez, je možno předpokládat, že při průrazu mezi živou a neživou částí, tj. při zkratu o zanedbatel- né impedanci na konci vedení, připadne polovina fázového napětí na úbytek napětí na fázovém vodiči a polovina napětí na úbytek napětí na ochranném vo- diči. To znamená, že pokud bude ochranný vodič spo- jený na svém začátku s uzemněným uzlem zdroje a nikde jinde přizemněný nebude, bude při poruše